Proč trénovat paměť
Trénování paměti představuje soubor aktivit, které sice nejsou preventivním opatřením proti vzniku neurodegenerativních onemocnění typu demence, dovedou však oddálit nástup jejich příznaků a to díky vytváření tzv. rezervní mozkové kapacity.
Zároveň se jedná také o společenskou aktivitu, která předchází sociálnímu vyloučení – nedobrovolné samotě. Nedobrovolná samota je také jedním z rizikových faktorů rozvoje demence.
Pod trénováním paměti si můžeme představit nejrůznější aktivity, které zaměstnávají náš mozek. V naší společnosti se pro tuto činnost ujal právě název trénování paměti, nicméně netrénujeme jenom naši paměť, ale i ostatní rozumové (kognitivní) schopnosti jako jsou pozornost, soustředění, slovní zásoba, tvořivost, logické myšlení, prostorovou orientaci, apod., takže by se mělo hovořit spíše o trénování rozumových (kognitivních) funkcí. Spousta lidí má představu, že tato aktivita je podobná hře na školu, že se tam lidé zkouší, vyvolávají nebo i snad dokonce i známkují, to se ale na mých lekcích skutečně neděje. Mým cílem je, aby se lidé na těchto setkání cítili příjemně, aby se i pobavili a při tom právě procvičili své rozumové schopnosti. Trénování paměti se profesně věnuju od roku 2013, kdy jsem nejdříve pracoval s lidmi s postižením paměti (v důsledku počínající demence, po cévní mozkové příhodě, apod.) v denním stacionáři. Postupně jsem tuto aktivitu nabídl i veřejnosti. Nejčastěji spolupracuji s obecními úřady, knihovnami nebo např. kluby seniorů. Na některých místech se scházíme 1x týdně, jinde třeba jednou do měsíce.
U lidí, u kterých jsou již rozumové schopnosti nějakým způsobem zasaženy (úraz, cévní mozkové příhoda, covidová mlha, borelióza,…), se jedná o tzv. kognitivní rehabilitaci, která má posilovat zachované schopnosti a co do největší možné míry stimulovat schopnosti oslabené. Zde už se volí spíše individuální přístup.
Možnosti společenského setkávání zasáhla
i protiepidemiologická opatření, kdy nebylo možné se setkávat. V těchto časech probíhalo trénování paměti distanční formou – přes poštovní schránky. Když to bylo potom možné, setkávání probíhala individuálně.
V důsledku rozvoje Alzheimerovy choroby jsou také zasaženy kognitivní funkce – zejména krákodobá paměť, slovní vyjadřování, apod. Vhodnou intervenci, kterou je kognitivní aktivizace se dá progres tohoto onemocnění zpomalovat. Kognitivní aktivizace probíhá
v menších skupinkách nebo individuálně.
Reportáž o trénování paměti na Slovácku v pořadu České televize Klíč naleznete ZDE